Živí

Lidé - rasa v menšině. Jsou opovrhovaní a nemají žádné stabilní území, ale právě z jejich rasy pochází nejvíce kněží a čarodějnic.

Orkové - rasa válečníků pocházející ze severu. Desítky orčích kmenů jsou sjednocené v panství nazývaném prostě Kaganát. Jiné kmeny jsou ale nezávislé a žijí v podstatě všude.

Goblini - malí, zákeřní, ale dost inteligentní. Jsou poddanským národem, který nejčastěji slouží právě orkům. Žijí všude a všude jsou ovládáni. Ale existují i různé nezávislé tlupy. Z jejich rasy pochází hodně alchymistů, ale i šamanů.

Skřeti - jsou menšího vzrůstu, štíhlí, šlachovití, ale v poměru se stejně rostlými lidmi jsou silnější i odolnější. Jsou to tvorové, které není možné podrobit si silou. Skřetí válečníci bojují do posledního muže. Pro svou pomstychtivost a krutý způsob boje nejsou mezi ostatními rasami moc oblíbení. Msta se mezi skřety přenáší z generace na generaci.

Obecně:

Tyto rasy nejsou nijak omezeny tím, kde žijí. Nejobývanějšími místy samozřejmě jsou nížiny, roviny a pláně. U řek často vznikají i městské státy, kde se tyto rasy shromažďují. Jejich území většinou sahá do vzdálenosti, která by se z města dala ujet za dva dny na koni. tak velké, jak by se dalo z města dojet za dva dny na koni. Mnoho živých však jsou tuláci a kočovníci. Velké stepi daly zrod nomádským národům, ženoucím svá stáda v nikdy nekončícím kruhu, podle ročních období. Karavany řemeslníků kočují po celém obydleném světě. Mezi živými jsou pastevci, rolníci, řemeslníci... ale také tvrdí válečníci a čarodějové.

Hory na okraji civilizace zrodily orky, skřety a gobliny. Rasy, které zuřivě brání svá území proti komukoliv... včetně sebe samých. Mnoho z nich svá rodiště opustilo a žijí jiný život. Praví obyvatelé divočiny na ně však pohlíží s pohrdáním. Tady, na okraji civilizace, vznikl zatím jen jediný celistvý útvar, kterému se říká Orčí Kaganát. Jde o velké území, sjednocené pod kmenem Irbis. Z tohoto kmene se vybírá vždy další nejvyšší náčelník. Na území Kaganátu žijí stovky kmenů, které vůdcovství Irbise nezpochybňují.

Politické boje živých bývají povětšinou krvavé a násilné.

Živé rasy jsou často obětí temnějších tvorů. Z jejich řad se vybírají panny a novorozeňata pro různé rituály, a nebo se z nich stávají čarodějnice a vlkodlaci.

Lidé

Málokdy je vážou nějaká jiná pouta, než rodinná. Žijí převážně ve městech a vesnicích. Jsou jak lovci, tak bojovníci či černokněžníci. Dělají prakticky ve všech oborech. Městský stát, kde vládnou lidé, je povětšinou dobře organizovaný a úspěšný. Lidé mají svoje vůdce, kteří vládnou určitému území. Jsou možná nejorganizovanější rasou mezi živými.

Toulaví

Najdou se mezi nimi ale i kočovní lidé, kteří se odmítají usadit na jednom místě, a ti si říkají Toulaví. Toulaví táhnou světem v maringotkách od města k městu a jsou to vynikající zloději koní a dobytka. Mimo toho jsou ale i velice všestranní, protože jsou často odkázáni jen sami na sebe, a tak se musejí vyznat skoro ve všech oborech. Modlí se k větru, který je všude provází, k zemi za to, že po ní mohou putovat, k ohni, který je chrání před divokou zvěří a k vodě, bez které by zahynuli. Jsou velice pověrčiví. Nepletou se do sporů, ale když je napaden někdo z nich, seběhnou se všichni ostatní z širého okolí a pomohou mu. Žijí v klanech, a ty jsou propojeny příbuzenskými vztahy.

Róthi

Jsou kmene námořníků a mořeplavců, jejichž smyslem života se staly nájezdy na pobřeží a dlouhé plavby. Žili dlouhá léta v izolaci od zbytku světa, ale jen do té doby, než se naučili stavět pevné lodě. Jsou to drsní lidé, zoceleni špatným počasím a neustálými potyčkami s orky. Vesnicím a městečkům vládnou jarlové, nad nimiž stojí král, který ale nemá absolutní moc. Když jsou muži na výpravách, ženy přejímají spousty povinností. Nejsou to žádné křehké květinky, ale mnohdy zdatné válečnice. V rodině samozřejmě vládne muž, ale to jejich protějškům nebrání často a nahlas proti jejich způsobům protestovat. Róthi jsou jediný lidský kmen, který orkové považují za sobě rovný a většina bojů mezi nimi je vyvolána právě proto, že to jsou schopní protivníci.

Orkové

Velké území, které ovládají převážně orkové se nazývá Orčí Kaganát. Založil ho Nazar Drtilebka, který před staletím porazil několik kmenů a dal jim na vybranou: příjmout jeho vládu nebo zemřít. Několik kmenů bylo vybito, ale jiné se k němu přidaly. Když Drtilebka zemřel, převzal náčelnictví jeho nejstarší syn a pokračoval v plánech svého otce a po něm zase jeho syn a tak to jde stále dál. Náčelníka poznáte podle očarovaného palcátu, který zdědil nynější Drtilebka od svého praděda. Orkové v Kaganátu žijí jako předtím, ale když je Velký náčelník povolá, příjdou.

Horští orkové

Horští orkové se považují za nadřazený národ, určený k tomu, aby vládnul. Jsou chytřejší než Obři a silnější než skřeti. Ostatní rasy se s nimi snaží vycházet co nejlépe, protože když se orkové vydají na válečné tažení, nikdo není v bezpečí.

Horští orkové jsou navyklí na drsný boj s horami, zvířaty a nepřáteli. Žijí v kmenových svazcích a jejich kmeny mezi sebou vedou téměř neustálý boj. Není to ale boj z nenávisti a vzteku, bojují spolu pro radost z boje. Né všichni orkové jsou však válečníky. Mezi horskými orky jsou také pastevci a zemědělci.

Válečníci - stát se válečníkem je nejčastějším posláním orků. Většinou mají pomalovanou tvář či kmenové tetování. Jsou to oni, kdo stojí v čele útoků či obrany. Právě oni sestupují z hor a nechávají se najímat jako žoldnéři.

Pastevci - každý mladý ork musí určitou dobu hlídat stáda v malých údolích, či na úrodnějších svazích. Tady se orkové naučí znát hory, přežít s málem, vyznat se v chování zvěře a prokázat svoji statečnost v bojích se šelmami. Část těchto mladých orků zůstává pastevci i po zbytek svého života. Mezi orky je to úctyhodné povolání a málokterý válečník se stane tak obratným stopařem a střelcem jako jsou pastevci.

Zemědělci - Orkové, pěstující plodiny v chudé zemi, dokážou to, co válečníci považují za kouzla... vydobít z chudé země potravu pro kmen. Mnoho zemědělců má drobné šamanské schopnosti, které využívají pro blaho kmene.

Postavení orčích žen - orčí ženy mají jen několik úkolů... rodit děti, aby brzy narostli další válečníci a starat se o práci ve vesnici, jako je například vydělávání kůží nebo vaření svému kmeni. Nemají přístup do kmenové rady. Jsou ale soběstačné a cílevědomé. Žádná orčí žena se nikdy nestala válečníkem, ale občas se objeví takové, které se stanou pastevkyněmi či šamankami.

Orkové v nížinách

I orkové v civilizovaných částech kontinentu dodržují kmenové tradice, ale povětšinou spolu nebojují ve vleklých konfliktech. Spor, který se nedá urovnat v míru, se povětšinou řeší soubojem dvou zástupců v takzvaném Kruhu štítů.

Orkové ve městech mají širší uplatnění než ti v horách, mnozí jsou obchodníci i výčepní v hospodách. Ale pořád platí, že ork je ork a rád se bije.

Goblini

Stejně jako orkové, žijí goblini v kmenech. Povětšinou mají obydlí v jeskyních, ale mnohé kmeny si staví své vesnice. Když nejsou v područí orků, žijí si život lovců a sběračů. Málokdy pěstují větší množství plodin. Velká část goblinů jsou tuláci... a zloději. Kmen vede šaman a goblini se mu naprosto podřizují. Mnoho goblinů se také stává slizovarníky, ti jsou ale víceméně samotářští a málokdy mají nějaké politické ambice. V područí orků, či jiné rasy se z těchto docela veselých bytostí stávají otroci, kteří vědí, že musí poslouchat. Prý ale ještě existují kmeny, které se orkům vzepřely a bojují s nimi.

Goblini v nížinách

Podobají se svým horským příbuzným, ale skvěle splynuli s městy. Jejich nenechavé prsty, skvělá intuice, výřečnost a jejich nízký pud sebezáchovy z nich dělají mazané obchodníky, skvělé zloděje a víc než schopné alychymisty. 

Skřeti

Život skřetů je divoký a drsný. Žijí v podstatě ze dne na den a na budoucnost myslí většinou jen ve smyslu, že je třeba mít zásoby na zimu a místo, kde se dá zima přečkat... a během ní udělat co nejvíc skřeťátek, aby byli další bojovníci. Prakticky všichni skřeti jsou válečníci a stopaři. Jejich kultura je převážně sběračsko-lovecká, málokdy něco pěstují, ale chovají ovce a kozy. Skřetí ženy nejsou rovny mužům, nenajdou se tady válečnice jako takové, ale každá skřetí žena dokáže zabít ovci... a podříznout nepřítele není o tolik těžší. Většina těžké práce také spočívá na nich, ať je to stavba ležení či jeho bourání.

Skřeti jsou v podstatě kočovný národ, a tak se povětšinou zdržují na jednom místě třeba jen desítku let a poté se přesouvají dál. Většina jich žije celý život v táborech a leženích. Výjimkou jsou skřeti žijící v osadách (nazývaných pueblo), které jsou tvořeny uskupením kamenných staveb. Tito skřeti zde žijí po celé generace, dokud nejsou vytlačeni silnějším kmenem. Narozdíl od kočovných skřetů mimo chovu zvířat pěstují i plodiny.

Průměrný skřet je schopen běžet tři dny v tahu jen s trochou slaného sušeného masa a s pár doušky vody. Utahá svoje nepřátele a následně je po jednom zabíjí ze zálohy. Ano, skřeti umí bojovat i tváří v tvář, ale jedna z hlavních věcí, co se skřet naučí, je, že je třeba přežít, aby další den mohl bojovat znova. Jejich domovem jsou těžko přístupná místa, ze kterých často vyráží na nájezdy. Skřeti milují koně, ale v podstatě jen k jídlu. Nejčastěji je při ústupu uštvou k smrti a následně díky jejich masu pokračují dál. Nejčastější taktika skřetů je nalákat protivníky do pouště, či pustých míst a počkat, až je oslabí nedostatek vody a jídla.

Životy a vůle:

Lidé - životy 4, vůle 4

Orkové - životy 6, vůle 3

Goblini - životy 4, vůle 3

Skřeti - životy 5, vůle 2